Borneo - Brunei Darussalam ( 16.3.2011 )

Je neco pred polednem a ja sedim v cyber cafe na ostrove Labuan v malajske casti Bornea. Asi za hodinu nam odplouva lod do KK - Koty Kinabalu, hlavniho mesta malajskeho statu Sabah. Ales se nekde potuluje a ani planovane setkani s Marianou, Perlou z Labuanu se nejak nezdarilo. Sandokan, mompracensky tygr ji nenecha ani chvilku pro sebe. Mam tedy alespon trochu casu napsat, kam jsme se posunuli od navratu z dzungle. Jsem ale trochu nastvany. Pred chvili mi spadl fotak na zem, tak to vypada, ze jsem dofotil. Nechce se vubec rozhybat.

Z narodniho parku Gunung Mulu jsme se po jedne  opet dosti drahe noci, vraceli letadlem zpet do Miri. Ona vlastne ani jina moznost neni. Miri je takova zakladna pro vytlety do ruznych smeru. Ubytovali jsme se opet v hotelu Dillenia u cinske pani domaci Lee. HNed jak nas videla, nechalas si do podrobna vypravet cely nas trek na Mulu Summit. Sama moc lidi neubytovavala, kdo by se tohoto vystupu zucastnil. Tak ma ted alespon aktualni informace o tom, jak trek probiha. Pani Lee je takova studna informaci. Komukoliv, kdo se bude do Miri chystat bych ji vrele doporucil. Poradila nam i to, jak se na zitrek dostat do dalsiho statu ostrova Borneo, sultanatu Brunei. Presny nazev zni Brunei Darussalam. Den jsme stravili jen takovym lelkovanim a hlavne jsme si mohli nechat vyprat vsechny veci, ktere jsme propotili a zmaceli behem treku. Byl to takovy ocistny den. Vecer jsme vysli do mesta na stare zname misto do cinskeho ulicniho seafoodo. Do party se k nam pridal mlady Svycar, ktery uz tu travi nejaky cas, dokonce na Borneu i chvili pracoval. Byla s nim sranda. Samozrejme jsme ho naucili nektera dulezita ceska sluvka. Nechtejte vsak vedet jaka to byla. Po nekolika pivech to nebyl primo slovnik sporadaneho obcana. Mozna se s Anaudem jeste potkame pred navratem domu. Podle planu se nase cesty mozna protnou. Bude tak s nami mozna slavit moje 15. narozeniny.

Rano vstavame brzy. Do dnesniho dne jsme snad nemeli den, kdy bychom lezeli v posteli dele jak do pul osme. Snad se to podari uz brzy. Ted me napada jedna dulezita zalezitost a take informace ohledne penez. Na mistech, ktera jsme zatim navstivili a to se tyka i nasledne Bruneje je velky problem s vymenou americkych dolaru. Ne ze by je nechteli, ale opatreni na vymenu jsou asi takovato :

1. Obrazek musi byt s velkou hlavou statnika

2. Bankovka nesmi byt starsi nez rok 2000.

3. Zaroven ale nemuze byt bankova z roku 2001 v urcitem seriovem oznaceni, myslim ze CB.

4. Kod bankovky nesmi zacinat na urcite pismeno.

a tak dale, a tak dale. Toto Vam bohuzel v zadnem pruvodci nenapisi. Mozna je to nove opatreni, kdo vi. Pro priste mozna vyrazit pouze s kartou a ne hotovymi bankovami.

Rano tedy opoustime mesto Miri a autobusem vyrazime do hlavniho mesta statu Brunej, mesta Bandar Seri Begawan. Cesta prijemnym autobusem trva asi 4 hodiny. Projedeme hranicni kontrolou, kde nas trochu zdrzi odbaveni Indonesanu, kteri musi jeste ke specialnimu imigracnimu okenku. Take nas brunejske strane zdrzi celnik a kontroluje obsah batohu. Nase batohy nastesti otevirat nemusime, pouze se nas zepta jestli neprevazime nejaky alkohol. Samozrejme ze ne, odpovidame. Ales ma v krosne flasku malinovice a ja lahev Becherovky. Nejak jsme na to pozapomneli. Nasedame do autobusu a jedeme vstric tomu ropnemu kralovstvi. Vsichni pasazeri postupne vyskacou a do centra dorazime s Alesem jako jedinni cestujici. Vyskocime z busu a jdeme do nedalekeho hostelu, kde je celkem levne ubytovani. Odlozime bagly a jdme prozkoumat mesto. K prohlidce neni potreba mnoho casu, jedno odpoledne bude uplne stacit. Uz z dalky  nas svou zlatou kopuli a zdobenyma minaretama zdravi hlavni chlouba mesta, sultanova mesita. Je to dominantni prvek. Nas vsak pomalu ale jiste zacina pohlcovat jina atmosfera tohoto mesta. Vim, ze je tezke neco ohodnotit behem tak kratke navstevy. To co tedy pisu nebude hodnoceni, ale muj osobni kratkodoby pocit z toho mista. Pohled turisty, ktery se chce divat nejen na pohlednicove chlouby.

Pracovni nazev pro toto mesto jsme urcili " mesto duchu a loutek " . Je to zvlastni, jak na nas behem chvile toto misto zapusobilo. Obrovske nakupni centrum ihned vedle mesity zelo prazdnotou. Unudeni prodavaci oprasovali sve zbozi nebo zrovna vymenovali zarivky. Ales si stihl dat kafe v predsali tohoto shoping stanku, ale lidi bylo opet poskrovnu. Ja se vydal sam na obhlidku mesity a hlavne prozkoumat puvodni obydli mistnich lidi na rece. Pusobi to na me dost nevyvazene. Na jedne strane reky velmi prosta obydli a na druhe prepych. Ale takovy prepych bez vkusu. Ihned za zdmi a plotem mesity, chlouby prevelike, se valil neporadek. Sel jsme zpet k rece a pozoroval alespon male cluny taxiky , ktere rozvazeji satrousedliky do jejich domovu za rekou. Take jsem u reky nahledl do mistni zakladni skoly. Skolaci meli na sobe ciste bile uniformy. Sedel jsem tu dlouho a pozoroval ten cvrkot ricni. Po ceste zpet na hotel jsem potkal indoneske pristehovalce a dal se s nimi do reci. Umeli asi dve anglicka slova. Tak jsme si zagestikulovali a ja sel na jit autobusak, odkud mame zitra brzy rano vyjizdet.

Vecer se mi jeste nechtelo spat, tak jsem sel zpet do mesta. To bylo jeste prazdnejsi nez ve den. Zaplul jsem do indicke restaurace, kde uz jsme s Alesem jednou poobedvali. Alespon tady bylo trochu zivotarytmu.

Z pohlednic toto misto pusobi zajimave, ale ktere misto tak nepusobi? Jeste kdyz na zvyrazneni spotrebuji nemalo svetelnych prvku. Auta se sinuly po silnici stejnym tempem a jedinou zabavou pro mistni je mozna zastavovavni chodcum na prechodu. I auta snad maji jednotny rychlostni pedal.

OPravdu chci jeste jednou rici, ze to je vlastni kratkodoby pohled na toto misto. Ale nase pohledy jsou vesmes vsechny kratkodobe. Takze opoustime toto mesto bez emoci jemu vlastni a tesime se zpet do malajskeho rytmu realneho zivota.

Pres ostrov Labuan, kde prave pisu tato slova, se posuneme do Koty Kinabalu. Jeden urcite nechame na klidne prvni vyspani bez budiku a vydame se na vyhlasene mistni rybi trhy. Pote uz nas ceka opet dzungle, avsak tentokrat uz na lodi pobliz mesta Sandakan ve vychodni casti malajskeho statu Sarawak.

Dekujeme za vase komentare. Cteme je moc radi a po vecerech nad nima u caje debatujeme. Mame vas radi.