Borneo - Kota Kinabalu "short way" ( 19.3.2011 )

Do Koty Kinabalu, hlavniho mesta malajskeho statu Sabah jsme dorazili umisteni skoro v podpalubi lodi za vydatneho deste. Nebylo to uplne podpalubi , ale hladina byla tak zaroven. Ales se posunul az dozadu a vybaven teplou prikryvkou klidne usnul. Ja se stal ucastnikem Tv show ve znameni oblibene upirske sagy. Jen jse se od druheho dilu propracovali k prvnimu. Nejak mi ti vlci a upiri zamotali hlavu, ze jsem na chvili taky usnul. 
Z pristavu nas taxik odvezl do vybraneho hostelu. Musim rici, ze zatim mame s vyberem stesti a prostredi noclehu se nam zamlouvaji. Uz jsme stihli prohrodit nekolik slov s mudrcem z Texasu a partou mladych Anglicanek, chystajicich ce na potapecsky kurz. Kotu Kinabalu chceme vyuzit na dve noci, ale co je hlavni, diky teto volbe se nasledujici den poprve budeme budit z vlastni svobodne vule, ne z vule budiku.
Kdyz si tak sedime na terase a pozorujeme srumec na ulici, zpoza rohu se vyriti nas stary mlady znamy Svycar Arnaud. Mame radi jeho spolecnost, je hodne veselej a bezprostredni. Pripada mi, jak kdyby uz patril do nasi party na celou cestu. Shodou okolnosti se neplanovane ubytoval ve stejnem hotelu jako my.
Kota Kinabalu stejne jako mesto Miri ve state Sarawak je takovym centralnim bodem pro ruzne aktivity. Pro aktivni turisty je to vystup na nejvyssi horu Mont Kinabalu ve vysce pres 4000 metru. Pro ostatni se nabizi vylet na ruzne okolni ostruvku, bud jen na polehavanbi na plazi nebo potapeni a snorchlovani. Mesto se hemzi davy turistu. Je zde i mnoho velkych luxusnich hotelu.
Jak tak sedime na terase a klabosime , pod nami se zacina neco dit. Netrva nam dlouho a zjistujeme, ze to prave nastava cas vecernich otevrenych trhu, tzv. open marketu. Najednou se z ulice pod nami stane jeden velky stan. Vyrazime tedy do ulic a techto par stanu je jen takovou nenapadnou uvodni cestou k hlavnimu marketu. Vune a atmosfera si Vas pritahne sama. Prochazime stanek po stanku a muzeme videt nespocet druhu ryb, skebli, krabu, krevet a mnohych dalsich vylomenin. Nechavame se brzy bez okolku ziskat a zasedame ke stolu. Ryby chutnaji skvele. Jestli jsem puvodne chvalil open market v Kuchingu, tady jsme se posunuli o nekolik pricek vyse, pritom cena pada dolu. Z jedne starny nam prinaseji ryby, z druhe prilohy a z dalsiho stanku napoje. Jsme zamasteni, ale spokojeni. Postupne si k nasemu stolu prisedavaji Malajci a my spolecne ve vesele nalade hodujeme a zertujeme. Nechapu, proc zde neni tolik turistu. Takova vec se prece nesmi vynechat. Obcas nekteri projdou , ale vice nez ochutnavaji spise foti. Pro nas, ale i pro mnoho dalsich Malajcu je to hotovy raj. A proc jsem v nazvu pouzil primer "short way" ? To Alesovi uletlo z pusy mezi 18. a 19. krevetou. Jak kratkou cestu tu ryba vykona z vodniho kralovstvi do Vaseho zaludku. Tomu se nic nevyrovna. Kazdemu bych navstevu doporucil. I navstevnikum luxusniho hotelu Meridien, jez se pysne a tak trochu kontrastne tyci primo nad platenymi strechami tohoto marketu.
Po nekolika predkrmech, krmech a zakrmech se jeste doplnujeme jinymi dobrotami z testa a ryze a take ruznym ovocem. Myslim, ze prasknu. Jdeme to s Alesem a Arnaudem splachnout pivkem a potom na kute na vytouzenou dlouhou nevstavaci noc pred nami.
Druhy den najimame malou lod a vyrazime alespon na nejakou chvili na blizky ostruvek. Tady stravime asi 3 hodiny na jemnem bilem pisecku a v teplem mori. Plazicke je docela preplnena, ale na tu chvilku mi to nevadi. Poprve se na teto ceste vrhame do jihocinskeho more. I kdyz to tu pulzuje turisty, kteri se sem stejne jako my dopravili na lodkach, je mozno i v male hloubce zahlednout plno barevnych ryb. Jako hejno se kolem Vas omotaji a nektere ani neuniknou nasemu dotyku. Na ostrove jsou take velci varani a jako domaci mazlicci pobihaji kolem. Stejne jako ma clovek na dvorku pejska. Priblizujeme se, ale stale zachovavame potrebny odstup. 
Toto kratke zastaveni na plazi mi postacilo. Poslouzilo take k tomu, abychom se rozhodli co dal. A rozhodli se. Opet brzy rano odjizdime na vychod statu Sabah pod mesto Sandakan do dzungle na reku Kinabatangan. ASi se tam zase potkame s Arnaudem, ktery se timto smerem vypravil uz vcera. Pokud ma clovek stesti, muze na Borneu potkat ve volne prirode az deset ruznych druhu opic. A prave na rece Kinabatangan by se to mohlo povest.
Vecer vyrazime opet na trh. Atmosferu podtrhuje krasny zapad slunce na morskem obzoru. V nem se klidne pohupuji lode, ktee si chteji take odpocinout pred dalsi plavbou. S plnym zaludkem se loucime s timto mestem, kde morske dobroty nemusi cekat v ledu. Jdou za Vami na primo, tou nejkratsi cestou.