CAPILLE DEL MONTE, CORDOBA

Na autobusovém nádraží v Buenos Aires nasedáme do autobusu společnosti Urquiza. Čeká nás jedenácti hodinová noční jízda. Míříme do městečka Capille del Monte v pohoří Sierras de Cordoba.  Z oken dvoupatrového autobusu se naposledy loučíme s hlavním městem Argentiny. Noční přejezdy jsou při cestování opravdu nejlepší. Ráno se probouzíme v úplně jiné krajině. Z Buenos Aires jsme překonali vzdálenost 850 kilometrů a ani to nebolelo. Tentokrát nemáme rezervované ubytování, a tak se hned po příjezdu zajímáme o to, kde dnes složíme hlavy. Zatímco Lenka s Kryštofem zůstávají na snídani v restauraci vedle autobusáku, já jdu do infocentra pro základní informace a mapu. Městečko Capille del Monte je docela rozlehlé, hlavně ubytovací kapacity. Lidé z Cordoby a okolí sem přijíždějí za krásami přilehlých hor, okolních městeček a vesniček. Capillle del Monte je v Argentině známé také díky výskytu UFO. Zřídili tu dokonce pozorovací stanici a je tu informační středisko. Ve večerních hodinách vrhají všichni lidé své pohledy směrem na nejvyšší horu Utilorco (1789 m.n.m.). Někdy se prý nad touto magickou horou dějí prapodivné věci a jsou pozorovány záhadné létající předměty. Tak uvidíme.

S mapou v ruce, s krosnami na zádech a Kryštofem v kočárku se vydáváme hledat ubytování. Vybrali jsme si chatky kousek za městem. Cestou nás doprovází opravdu spalující žár. Teploty v posledních dnech dosahují 40 st.. Nedivíme se tedy, že krajina kolem je naprosto vyprahlá. Letos prý pršelo párkrát na jaře. V loňském roce nespadla ani kapka. Capille del Monte je na seznamu ohrožených měst, co se týká vody. Při stávajících srážkách by město mělo být zcela bez vody v roce 2020.

Bloudíme, nedaří se nám najít dvě vytipovaná místa. Vzdálenosti uvedené v mapě vůbec nesouhlasí. Znaveni vedrem a vyčerpaní po noční cestě stopujeme taxi a necháváme se odvést. V Cabanas Estilo de Vido mají volné místo. Bereme chatku s koupelnou a kuchyňkou na 3 noci a utíkáme se schovat před spalujícím žárem. Nemáme v plánu žádné aktivity, chceme jen odpočívat. Chatky jsou rozmístěny v malém areálu okolo bazénu. Naše plány na odpočinek a koupání kazí počasí. Venku se během dne nedá vydržet.Večer je mnohem příjemněji. Fouká vítr z hor. Můžeme tedy sedět na terásce před chatkou a vyhlížet ufony J na nedaleké hoře Utilorco.

Druhý den se obloha zatahuje, a teploty padají na 32 st.. Příjemnější počasí nás vybízí podniknout nějaký výlet do okolí. Necháváme se zlákat místní cestovkou a odpoledne vyrážíme na výlet do Ongamiry, skalní útvarů, připomínající naše Prachovské skály. Cestou pozorujeme měnící se krajinu kolem nás. Výše položená místa nejsou tak vyprahlá jako Capille del Monte. Krajina se začíná zelenat. Přilehlé kopce pokrývají akácie, olivovníky, žakarandy a kaktusy. Průvodce cestou podává mnoho zajímavých informací, ovšem jen ve Španělštině. Nejsme tedy schopni zachytit všechen výklad, ale i tak je to zajímavé. Minibus projíždí prašnými a kamenitými cestami. Stoupáme nahoru, abychom pak klesali do hlubokého údolí, kde se nachází park Ongamira.

Platíme vstupné a následujeme našeho průvodce. Po prohlídce jeskyně nás čeká docela hustý výšlap. V cestovce říkali, že Lenka s Kryštofem nebudou mít problém. Ale cesta nahoru je strmá, se spoustou přírodních schůdků. Místy se musíme přidržovat lan. Někteří lidé to v půlce výšlapu vzdávají. Jistím Lenku s Kryštofem zezadu a šplháme dál za průvodcem. Nahoře se naskýtá úžasný výhled na celou Ongamiru i pohoří Sierras de Cordoba. Máme radost, že jsme to zvládli. Průvodce chválí Lenku i Kryštůfka. Sestup dolu je o něco pomalejší.Na zpáteční cestě zastavujeme na občerstvení. Na malé farmě dostáváme placky a čaj yerba maté. Placky jsou čerstvě usmažené a pojídají se buď to samotné, nebo se sypou cukrem. Obojí chutná dobře. Majitel farmy smaží další a další placky, až jsme úplně přejedení.

Poslední den v Capille del Monte opravdu jen odpočíváme. Koupeme se v bazénu a šetříme energii na další cestu. Odpoledne vyrážíme jen nákup do města. Za 320 Kč kupujeme 3 banány, 3 pomeranče, 3 kg melouna, 4 litry vody, 1 litr piva, 2 litry místní limonády, půl kila cibule, kilo brambor, půl kila mrkve, máslo, nanuk, 2 bagety a 650g hovězího masa na steak. Argentina je oproti Brazílii opravdu levnější. Při nákupech v obchodech se dá ušetřit, a pokud je k dispozici kuchyň, tak můžete mít obrovské hovězí steaky každý den, aniž byste zruinovali své účty J

Další den se loučíme s Capille del Monte. Abychom mohli putovat dále na sever, musíme se vrátit do Cordoby. Na autobusovém nádraží ukládáme krosny do úschovny a do centra města jedeme taxíkem (za 35 Kč). Do večerního odjezdu zbývá 6 hodin, a tak máme dostatek času na to, abychom se najedli, něco nakoupili a prohlédli centrum města. Je pátek odpoledne, a tak se není čemu divit, že ulice jsou přeplněné. Lidé vyrážejí stejně tak jako my, za nákupy, občerstvením, zábavou. Po dlouhé době vidíme klasický jihoamerický blázinec se spoustou stánkařů a pouličních nabízečů. Před vedrem na ulici občas zdrháme do klimatizovaných obchodů. V jednom z hračkářství kupujeme Kryštůfkovi velkého angličáka s otevíracími dveřmi. Je BMW 330 i a Kryštof má z něj obrovskou radost.

V osm hodin večer už sedíme v autobuse společnosti Mercosur a vyrážíme z Cordoby do Salty. Před námi je poslední dlouhý přesun v Argentině, 12 ti hodinová noční jízda.