Karibikem na kole

Lucie Kovaříková, Michal Jon

Netřeba už důkladněji představovat stálice našeho festivalu a také neúnavné příznivce řidítek, drátků, bovdenů, lanek, přehazovaček a hustilek. Když píšu tato slova, ve vedlejším pokoji právě probíhá televizní přenos z Tour de France. Obdivuji každého, kdo dokáže ujet minimálně 70 kilometrů a další den zase a zase a znova. Stejným pocitem obdařuji i Lucii s Michalem. Kam nás zavedou letos? Které cesty se zapráší pod jejich nezkrocenou touhou ukrytou v sedlech jízdních kol ? Co nám o své poslední výpravě sami napoví ?

Na kole s brašnami brázdíme společně svět již 18 let, za sebou máme tříletou cestu kolem světa, po všech koutech světa máme našlapáno přes 120000 expedičních kilometrů, kdybychom kroužili jen po rovníku, vjeli jsme do čtvrtého kola. Naše poslední cesta byla cestou úniku – před středoevropským sněhem jsme v prosinci 2010 uletěli do Karibiku. Ach, Karibik! Pláže, bary, diskotéky, golfová hřiště… tak o tom promítat nebudeme. Jsme především cyklocestovatelé a bez kola cestovat snad už ani neumíme. Ta tisícovka kilometrů, kterou jsme na osmi karibských ostrovech najeli, předčila všechny naše představy. Jaký tedy je pohled ze sedla kola na karibské ostrovy a ostrůvky (Sv. Martin, Sv. Kryštof, Sv. Lucie, Antigua, Barbados, Dominika, Grenada, Portoriko)?„
Vítejte v džungli!“ slyšíme od domorodce, když nám kdesi uprostřed Portorika dává mačetu – vzali jsme si ji a nelitujeme: bez ní (a bez pekelného štěstí) bychom tu dnes nepromítali.