Proc trek v Kolumbii ? (dusan)

Mozna se ptate, Proc trek v Kolumbii? Duvodu bylo hned nekolik. Myslim ale, ze tim hlavnim bylo obohatit nase cestovani o neco noveho. O neco, co jsme zatim nikdo z nas nikdy pred tim neokusil. Chteli jsme poznat sami sebe. Ztratit se na par dni v prirode, v horach. Bez vymozenosti civilizace, bez zprav o olympiade, bez mobilu, bez e-mailu. Toulat se, hledat, objevovat, prekonavat a cekat na to, co nam priroda, a hlavne trek jako takovy prinese. Cim nas obohati a posili? V cem pozname nasi silu a naopak v cem nase slabosti?

A jake to skutecne bylo?

Tezke a tezsi nez jsme si dovedli predstavit. Krasne a krasnejsi nez vsechny prochazky pred tim. Hluboke a hloubejsi nez vsechna zamysleni. Svobodne a svobodnejsi nez vsechny cesty, kterymi jsme dosud prosli.

A co jsme videli?

Nadhernou prirodu, ktera je v Kolumbijskych horach s nicim nezamenitelna. Hluboke mlzne lesy a jimi protekajici divoke ricky. Vrchy a kopce, ktere se zvedaji do zavratnych vysin. Hory ktere sahaji az do mraku. Udoli, ktera se v mlze zcela ztraceji. Nekonecne cesty a cesticky vedouci neustale nahoru a dolu. A pak zase nahoru a dolu. A tak porad dokola. Vysilujici a fascinujici zaroven.

A co pak samotne vrcholy? Takove konske sedlo v podobe hory Quindo. Nebo kraska s bilou cepici, jak jsem nazval sopku a druhou nejvyssi horu Kolumbie Nevado del Tolima. Jeji ledovcovy vrchol nas doprovazem cele 4 dny.

Nesmim se zapomenout zminit o tech par lidech, ktere jsme tam nahore potkali. Ti, kteri v horach ziji nebo se pohybuji. Obdivuji lidi, kteri obhospodaruji sva policka a par kusu dobytka v takhle obtiznych podminkach a tak daleko od civilizace. A tak jako vsude v Kolumbii, tak i tady nezapomenou byt mili, pohostini a usmevavy.

Cim nas trek obohatil?

Tak to vi moc dobre kazdy z nas jen sam. Kdyz to shrnu sam za sebe, tak me napada jedno sluvko - emotivni. Za tech par dnu jsem prozil mnoho emoci. Bal jsem se a radoval, trpel a prozival, prekonaval se, objevoval. Hledal a nasel ........