Sumatra - Toba Lake ( 29.3.2011 )

Jak uz jsem se zminil v predeslem psani, cestovani po indoneske casti Bornea neni prilis snadne, neni to jednoduche hrani. Ma-li clovek dostatek casu , potom asi muze uzavrit okruh po Borneu. My tolik casu nemeli. Mohli jsme si sami pri presunech vyzkouset, ze cesty jsou velmi ponicene, zvlaste v tomto obdobi, obdobi destu. Kolikrat je silnice plna mnoha der velikosti krateru a casto je silnice zaplnena vodou. A jelikoz je zde silnic pramalo, moz moznosti na presuny nezbyva. Chteli jsme se po svatebnim obradu posunout smerem na jih Bornea, do narodniho parku, kde je mozno spatrit orangutany ve volne prirode. Ale jak se tam dostat?. Byli tu dve moznosti bud po silnici nebo letecky. Silnici jsme z vyse popsanych duvodu zavrhli. Pro porovnani : urcitou cast cesty, kterou by jsme smerem k parku museli zdolat po silnici by zabrala asi 18 hodin pres den. Nocni autobusy tu nejak nejezdi. Jak jsme sami vyzkouseli, stejny usek jsme preletli pozdeji letadlem zas 45 minut. Velky rozdil. A cena za letadlo? Ne o tolik vyssi. A Kdybychom chteli do parku letet letadlem, vyslo by to asi na 4 prelety. Dokonce s odletem nas Javu a zpet na Borneo. Nemluve o narustu ceny. A stejny proces, jak se z parku dostat. Kdo chce do parku, je lepsi letet primo z Jakarty, pokud cestuje po Jave.
Tim padem muselo prijit rozhodnuti, co s tydnem, ktery nam jeste zbyva. Z Burea jsme preletli do Balikpapanu a na letisti potkali Indonesana, ktery dobre mluvil anglicky. Doporucil nam, at si zaletime na Sumatru k jezeru Toba, ze pry se tam narodil a je to nadherne misto. Rekli jsme si, proc ne?. Je to hezke, ze se v momente rozhodnete a odletite do tisice kilometru vzdaleneho mista. Cekal nas tedy prelet nejprva z Bornea na Javu do hlavniho mesta Jakarty.
Pri odbaveni na letisti jsem si zapomnel v malem batohu svuj nuz. Ten byl samozrejme spatren na detektoru. Uz jsem se s nim pomaslu loucil, ale celnik mi doporucil, ze jej jeste mohu poslat jako specialni security zavazadlo a to zdarma. Memu nozi se tedy dostalo privatniho letu na Javu. Tam uz na me cekal v rukach ostrahy. Kluci si s nim asi hrali a nemohli ho zavrit, tak mi ho predali otevreny. Pripadal jsem si jak letisni zabijak. Na letisti v Balikpapanu jsem si jeste stihl odskocit na toaletu, coz neni nic neobvykleho ani prevratneho, ale nejak jsem si popletl pisoar. Na tom jedinem hlavnim bylo obsazeno, tak jsem se vrhnul na zcela volnou mocici stenu s tremi splachovacimi kohouty. Tesne nez jsem pristoupil k cinu me muz poklepal na rameno a upozornil, ze toto neni vhodne misto na vykonani potreby. Mel pravdu. Jednalo se totiz o misto dukladneho omyti nohou, tesne pred vstupem do modlitebny, ktera byla hned za mymi zady. Nejak jsem si toho nevsiml. Nastesti se muzi podarilo vcas zasahnout a ja tak neprovedl znesveceni jejich ocistnehjo mista.
Odpoledne jsme priletli na ostrov Java do hlavniho mesta Jakarta. Z mesta plneho mrakodrapu jsme toho moc nevideli. Vybrali jsme si levny hotel v centru v turisticke ulici Jaksa, stihli se naveceret a sli do pelechu. Rano stavame zavcasu a odletame na ostrov Sumatra do 4. nejvetsiho mesta Indonesie, Medanu. Z letiste se presouvame na hlavni autobusovy terminal a odtud se suneme krok po kroku lokalnim autobusem k jezeru Toba. Cesta trva necelych 5 hodin, ale silnice jsou oproti Kalimantanu na Bornea ve vybornem stavu. Je to prvni autobus, v kterem se bez problemu muze kjourit. Nechci tady stale psat o cigaretach, nejsem takovy nasilnik, ale to jsem si ujit nenechal. Z unavene a zdlouhave cesty me na moment probral prudky uder do me tvare. To se jen uvolnilo madlo na strane u okna a prudce me uderilo do spanku. Nebylo to nic hrozneho, obeslo se to bez krveproliti. Jen mala modrina se v muj oblicej vyklubala.

Take jsem si vsiml, ze postupne ubyva mesit a nenapadne je nahrazuji kosteliky. Samotne jezero Toba je polzeno ve vysce odhaduji tak 800 az 900 metru nad morem. Opravdu jen odhaduji. Jezero dlouhe asi 100 km a siroke 30km vzniko nekdy pred 50 000 lety vybuchem sopky, kde se vytvoril tak obrovsky krater. Dalsi vybuch vytvoril na jezere ostrov, ktery si turiste casto vybiraji jako misto pobytu. Tak jsme provedli i my. Z pristavu nas lod zavezla na ostrov, kde nam mistni chlapik nabidl bydleni v bungalovech Liberta. Nahaneci odcytavaji lidi uz v pristavu a snazi se vsechny vehnat do svych bungalovu. Potkavame zde nejake turisty, ale neni hlavni sezona, tak je to velmi poklidne misto. Plno obchudku zeje prazdnotou a prodavaci jsou radi za kazdy uskutecneny nakup.
V pruvodci je napsano, ze na ostrove neni az tolik moznosti co delat. Pujcujeme si s Alesem motorky a vydavame se na objizku ostrova. Vlastne to nebyla objizdka, ale ujeli jsme jednim smerem asi 25 kilaku a zase zpet. Do samotneho nitra ostrova, ktery uz nepusobi tolik dzunglovite je potreba se vydat po svych. Casto mi kopce pripominaji Evropu. Jsou vypasene od dobytka a porostle jehlicnany, ktere doplnuji listance a ostatni zelenost. Behem cesty je mozno pozorovat zivot mistnich. Dokonce nas stoply dve domaci zeny, abychom je odvezli do vedlejsi vesnice. Je tady vse poklidne, skolaci v ruznych uniformach jdou tam i zpatky. Neujedem snad ani kilometr, aby jsme neminuli nejaky kostelik. Jezero Toba vynika vlastni nadhernou architekturou svych staveb. Je to ojedinely druh stavby se specialni prolomenou strechou a nadhernym zdobenym stitem. Ve stejnem duchu se tu stavi i chatky a novodobe bungalovy. Avsak puvodni krytinu z palmovych listu nahradil lepe odolavajici plech.
Ubytovani i hodovani je na ostrove levne. Spime v bungalovu s vlastni koupelnou a teplou vodou a platime za noc nejakych 170 korun. Nadherna cena. Trosku nas opet potrapuje dest, abychom se mohli vydat na dalsi motorkovy vylet. Neni to prudky slejvak, ale vecne poprchavani a mrholeni. No, alespon jsem se ted dostal k tomu, abych napsal tato slova, ukryt pod strechou. Mestecko TUK-TUk, nas azyl na ostrove je tak trochu rajem kytrarovych nadsencu. Na nasi recepci visi 4 kytary , ale na vsech chybi nejaka struna. Jim to ale nevadi a tony Boba Marleye tam sazi struna nestruna. Za dva dny uz jsem dostal asi 571 nabidek, jestli si nechci zahulit travu nebo si koupit listek na mesic. To znamena, jestli nechci uvarit caj s kouzelnymi houbickami. Ty jsou sice nelegalni, ale rekl bych, ze je tady uziva snad kazdy starousedlik. Vcera jsme potkal mladence z nasi recepce a rekl bych, ze jeho vesmirny korab k mesici prave vyplul. Jeho oci uz nebyly pripoutany k pozemskosti. Je to ale jinak klidne misto k lenoseni. Na mnoha mistech jsou volne pristupne knihovny, kde si muzete pujcit knihu , zalezt do hamaky a nechat se unest do jinych svetu, aniz by jste pozili slastne houbicky. Nebo spojit obe veci dohromady.
Dnes je utery. My bychom chteli zitra po ranu opustit jezero a jeste pred navratem do KL navstivit narodni park v severni casti ostrova Sumatra.