Tolu - Karibik (jarda)

Jak uz jsem psal, navrat z treku byl rychly, jen jsme se stihli dat v mziku do kupy a vyjeli smer sever a zejmena Karibske more. Myslime, ze je to dobre misto na relax a uvolneni namozenych udu. Vybrali jsme mesto Tolu, ktere neni az tak vyhledavane cizinci, ale slouzi jako  oblibene vyletni misto pro Kolumbijce.
Na ceste jsme byli skoro cely den, tak jsme byli radi , ze uz nas autobus propustil. Uvitalo nas pekelne vedro, ktere uz nas bude provazet asi po cely zbytek cesty. Male primorske mestecko Tolu je take zname a vyhlasene tim, ze mistni dopravu zajistuji kolove riksy, ktere jsou ruznym zpusobem upraveny a vyzdobeny. Nejvic nas zaujaly ty riksy, ktere se pysnily vlastni propracovanou aparaturou. Bylo mozno si pujcit i vlastni dvojriksu, na ktere si ale musite slapat sami.
Ubytovali jsme se v prijemnem hotylku s upovidanym papouskem poskakujicim v utulnem dvorku. Vyhled byl jak jinak zajisten na morsky priboj a vlny , ktere k veceru celkem zesilily. Ne vsak ale tolik, protoze tato cast Karibiku je chranena zalivem. Na druhy den jsme si zakoupili vylet na asi hodinu vzdalene ostrovy s moznosti prespani. Nocni ulehnuti na ostrovech jsme vsak posleze zavrhli a vyjeli tak jen na vylet malym clunem. Tesne pred ostrovy se k nam pridala parta delfinu hopsajicich kolem clunu. Ale jak rychle pripluly, tak zase rychle zmizly.
Na prvnim ostrove jsme byli ihned odchyceni a lapeni. Jidlo, snorchlovani , piti. Byli jsme snad jedinymi turisty, jelikoz neni zrovna idealni kolumbijska sezona. A take proto , ze bylo pondeli, i vikendovi hoste toto misto opustili. Poznali jsme to uz po ranu v mestecku, ktere dychalo klidnym tempem.
Vypluli jsme s rybari na kratke snorchlovani, ale nijak zvlast barevny svet nas nepotkal. Spise velky proud nas stale nekam odnasel. Zabavou bylo snad zavercne tazeni za clunem na provazu a pozorovani tak podmorskeho zivota za vesti rychlosti. Jeste jednu zalezitost a vzpominku jsem si na snorchlovani udelal. Pekne spalena zada. Nejak jsem se zapomnel a bez tricka a bez namazani se vrhl do vody. Slunicko je tady opravdu velmi silne. Jsme asi na 8 rovnobezce, tak se neni cemu divit.
Nez jsme se pripravili na odjezd k druhemu ostrovu, nechali jsme se s Alesem umluvit a zacali popijet napoj Coco Loco, kteri nam mistni , samozrejme za poplatek ,pripravovali. Byl vyborny, sladky, rumovy, v kokosu zabudovany.
Ac jsme se puvodne tesili na druhy ostrov, na kterem se nachazi Aquarium, nakonec jeho navsteva az tak zabavna nebyla. Jednalo se o malou zoologickou zahradu s ruznymi druhy kachen , volavek, ptaku a jinych nezbedu. Doplnen byl o takova zvlastni akvaria, v kterych ryby pluly jak v poslednim tazeni. Cena za vstup se rovnala napoji Coco Loco. Podruhe bych volil radeji napoj. Kdo by se vydal na podobny vylet jako my , radeji si uzijte vice osvezeni jak vodniho, tak vnitrniho. Ostrovy jsou krasne a nabizi prijemne stravene lelkovaci chvile. Jen krem ochranny je nutny.
V mestecku stravime jeste jednu noc, abychom jej ihned po ranu opustili a vydali se na posledni zastaveni nasi cesty - Narodni park Tayrona v blizkosti mesta Santa Marta v karibske oblasti. Po ceste jeste alespon na okamzik odskocime prozkoumat histroricky zname mesto Cartagena.
Sever Kolumbie je jiny. Trochu odbiha od skutecneho ducha Kolumbie, ktery na nas zapusobil na predeslych  mistech. Karibik je proste Karibik. Je to poznat i na lidech , kteri uz jsou daleko tmavsi a morskym vzduchem ovlivneni. Pratelskost a mily pristup vsak nadale zustava.

A to jsme take jeste netusili, s jakym kamaradem se Dusan na ceste brzy potka. To budete ale koukat, stejne jako jsem koukal ja !!!!

 

Brzy prineseme z Karibiku nejake fotografie, ty vice nez slova tuto oblast popisi.