Před šestou hodinou ráno vycházíme z chatky Jaguár v El Panchanu. Venku svítá a  džungle dohrává svou noční melodii. Na recepci čekáme s dalšími lidmi, než pro nás cestovka přijede. Odjíždíme na celodenní výlet, za poznáním dalších mayských památek, Yaxchitlánu a Bonampaku. V minivanu značky Toyota je nás poskládaných devět lidí. Postarší manželé z Washingtonu, mexický pár, dvě Němky a my tři.

Omlouvám se všem, kteří rádi čtou naše příspěvky z cest, za to že jsem dosud nenapsal ani slovíčko. Ale na začátku to byla práce a maximální vytíženost se skupinou a později únava, lenost a tak. Takže to teď odčiním několika články.Po návratu z Brazílie jsme se doma moc neohřáli. Pět dní bylo opravdu málo. Byli jsme rádi, že jsme se stačili vidět s rodiči a několika kamarády. Nějaké oblečení jsme vyprali, jiné vyhodili.

Ráno u snídaně zkoumáme možnosti, jak se dostat na pláž „SONO“. Včera jsme si koupili průvodce brazilských pláží. Píše se tu o více jak 1600 plážích Brazílie. Z hotelu vyrážíme na autobusové nádraží v Paraty a hledáme stanoviště odjezdu autobusů do vesničky Laranjeiras. Na autobusáku si stíhám koupit 3 DVD brazilské hudby. Přijíždí autobus s číslem 1040. U řidiče platíme 3 realy a vyjíždíme směrem na severozápad.

Zítra končíme naší téměř tříměsíční cestu, a tak bych chtěl napsat pár úvah a skutečností na závěr. Většinu času jsme trávili, prožívali a pracovali v Brazílii. Brazílie se stala naším druhým domovem. Nebo prvním? Věřte, že se nám ani po takové době, co jsme na cestách nechce vůbec domů. Kdo tu nebyl možná nepochopí. Kdo tu byl, jistě chápe proč?

Poslední dny jsme pobývali na severu Argentiny. Město Salta, přezdívané La Linda (Kráska Salta), se stalo naší základnou na 6 dní. Podnikali jsme odtud výlety do okolních vesniček, městeček, krajiny a hor. Samotné město bylo hodně zajímavé. Zašli jsme se podívat do mnoha kostelů, procházeli se ulicemi, posedávali na náměstích a nasávali zvláštní atmosféru tohoto místa, které se od zbytku Argentiny tak liší.

V sedm hodin ráno stojíme na recepci hotelu a čekáme na příjezd minibusu. Včera jsme si koupili v cestovce celodenní výlet do Salinas Grande a Humahuaky. Navštívíme hory, indiánské vesničky a solnou pláň. Severní Argentina, konkrétně státy Salta a Jujuy (čti Chuchuj) se kulturně více blíží Bolívii a Chile. Vždyť s těmito státy také sousedí. Oproti jiným částem Argentiny zde žije obyvatelstvo indiánského původu, anebo míšenci. Před hranicemi se zvedají do výšek Andy, a právě proto jsme si tuto oblast vybrali k prozkoumání.

Okna autobusu se orosila, venku prší. Jsme rádi, protože po dešti se pokaždé malinko ochladí. V posledních dnech nás doprovázelo horké a suché počasí, bez deště. Potili jsme se a nestačili kupovat vody. Kryštof vypil dobré 2 litry vody denně, plus nějaký 100% džus. V Saltě snad bude panovat příjemnější počasí. Z autobusáku jedeme taxíkem do rezervované hostelu. Ne vždycky bývá vše stejné a dokonalé jako na fotografiích L Hostel je ošuntělý a špinavý.

Na autobusovém nádraží v Buenos Aires nasedáme do autobusu společnosti Urquiza. Čeká nás jedenácti hodinová noční jízda. Míříme do městečka Capille del Monte v pohoří Sierras de Cordoba.  Z oken dvoupatrového autobusu se naposledy loučíme s hlavním městem Argentiny. Noční přejezdy jsou při cestování opravdu nejlepší. Ráno se probouzíme v úplně jiné krajině. Z Buenos Aires jsme překonali vzdálenost 850 kilometrů a ani to nebolelo.

CABJ – tato zkratka znamená Club Atlético Boca Juniors. Celosvětově známý fotbalový club sídlí v Buenos Aires v části zvané La Boca někdy také La Republica Boca. A právě sem dnes míříme. Na náměstí Plaza del Mayo čekáme na autobus číslo 89. Ulice jsou prázdné, bez aut, bez lidí, ale také bez autobusů. Jen Nový rok. Po půl hodině čekání  přeci jeden přijíždí.

Dnes se stěhujeme s hotelu Caseron Porteňos L V centru města jsme si již dříve rezervovali jiný hotel. Po snídani pomalu balíme a popíjíme kafe na terase naše oblíbeného hotýlku. V 11:30 hod. přijíždí taxi a odváží nás do hotelu Parada v centru Buenos Aires. Dostáváme jeden z nově zrekonstruovaných pokojů, čistý s pěknou koupelnou. Vše je v pořádku, ale chybí nám zahrada a terasa hotelu Caseron.